Tlach

Dohodli jsme se na ní s Psíkem, ale dá se cokoliv změnit. Velice orientačně:

Praha – New York
1-3 dny v New Yorku (nějaká muzea, Ground Zero, Mannhattan atd.), spaní u Wič v Darienu
přejezd autem přes východní státy do Denveru v Coloradu (cestou nic moc zajímavýho není, čili spíš furt pojedem) nebo z NY do Denveru přeletíme. Přeletem získáme čas, ale bude to dražší.
z Denveru na severozápad přes pláně (Wounded Knee, Cody, Little Big Horn, Pipestone, Mount Rushmore atd. atd.), nějaký rezervace, muzea atd.
přejezd na sever (Yellowstone..), u kanadskejch hranic buď v Glacier NP nebo Olympic NP nějaký dejme tomu 3-5 denní trek divočinou, tam někde se oddělí a vrátí Wič
po pacifickým pobřeží dolů do San Francisca
odtamtud přes hory směr Las Vegas (Death Valley, Archies apod.), do nár. parků v Arizoně a Utahu (Grand Canyon, Monument Valley, Santa Fe…)
přes Skalistý hory zpět do Denveru a přelet do NY nebo přejezd zpátky autem
přelet do Prahy

Doplňuji podle toho, co jsem jestě našla: na netu všichni doporučují Glacier NP, takže asi není moc o čem diskutovat
http://www.nps.gov/glac/home.htm
Dále tu máme Olympic NP - mě se tady podle obrázků hodně líbí
http://www.nps.gov/olym/home.htm
Yellowstone http://www.nps.gov/yell/
V podstatě cestou budeme mít vulkány St. Helen, tak nevím, jestli není škoda je minout
http://www.fs.fed.us/gpnf/mshnvm/
A úplně cestou je park Redwood, přímo na Z pobřeží http://www.terragalleria.com/parks/np.redwood.html a http://www.nps.gov/redw/
Mno a pak tam dole, tam je toho fakt hodně, asi bude těžký vybrat, co chceme vidět a co ne - Yosemity (prý jsou tam dobrý treky) http://www.mathe-schule.de/Privat/fotog ... semity.htm
Death Walley a Geand Canon http://www.sweb.cz/M.Mel/parky/
Zion http://www.nps.gov/zion/ V cestopisech ho lidi hodně doporučovali na pěšárnu, prý jsou tam dobré stezky.
Messa Verde http://www.nps.gov/meve/
Arches http://www.nps.gov/arch/

Tak, víc parků, který chceme vidět už mě naštěstí nenapadá. Z měst nám Tokahey doporučoval San Francisco a Santa Fe (a u něj puebla u městečka Taos), ještě pojedeme okolo Las Vegas. A to jsem úlně vynechala indiány Wounded Knee, Little Big Horn a tak.
Uf, ted radte co vynechat a co naopak chceme vidět

Provedli jsme s Olowan drobný náhled naší trasy.... http://hendl.cz/amerika/

... spolu s odkazy, které Olowan zatím našla.

Další odkazy, nápady, tipy a osobní preference zašlete do fóra, budu je průběžně přidávat do mapky.

Dostal jsem od svojí šéfové knihu "Zion and Bryce", obsahuje poměrně detailní popis oblasti kolem těchto parků a je tam dost informací. Až něco vyčtu, tak se s vámi podělím (když budete hodní).

Další zdroj - dostal jsem k svátku knihu USA (Lonely Planet) - 1162 stránek!

Navrhuju jeden z těch dní v NY strávit někde mimo - Wash., Niagara a nebo můj favorit - sestřenice byla někde u Bostonu na vyjížďce za velrybama a považuje to za jeden z největších zážitků ze svých pobytů v USA. S velrybou bych se seznámil rád.

Radek píše:Navrhuju jeden z těch dní v NY strávit někde mimo - Wash., Niagara a nebo někde u Bostonu na vyjížďce za velrybama

Mně se líbí Niagara, ale velryby jsou super, viděli jsme je v Norsku.

Můžem stihnout obojí, popř. se třeba na den rozdělit. Taky vůbec netuším jak s Klokšou, která neletí s náma.

Ja jsem taky spis pro Niagaru (cili rozdeleni). Kdy leti Kloksa? Ze neleti s nami mi nejak uniklo.

Z dalších věcí o kterých jsem se dočetl / slyšel, bych navrhoval alespoň zvážit:

• rafting - četl jsem o nějakém na Coloradu, něco pro nás začátečníky, na půl dne...
• zábavní park - nemusí to být zrovna Disneyland, ale něci takového, ponejlépe s vodními atrakcemi a za hezkého počasí; přijde mi to tak typická Amerika, že bychom to měli zkusit
• Mount Whitney - to je jen moje choroba lézt furt někam nahoru...

rafting - co se pamatuju, tak to bylo strašně drahý. Lepší vyrazit do Rakouska.
hory - jsem 100% pro, zvlášť když nevyšel ten Gerlach (kde je mount whitney?)
šáša krusty land - to samé jako rafting (v San Antoniu chodily děti do parku jednou za rok za odměnu a bylo okolo spousta řečí), mohla by zjistit Wič

Klokša psala z Portugalska že je bez peněz, tj. že jede a letí to samý co my.

Nejvyšší hora "spodních" osmačtyřiceti států USA je téměř patnáct tisíc stop (4417 m) vysoká Mount Whitney ležící v pohoří Sierra Nevada. Jméno získala v roce 1864 po kalifornském geologovi Josiah Dwight Whitneym a od té doby láká každoročně horolezce i podprůměrně zdatné turisty z celého světa. Jak ji zdolat?
Výšlap na Mt Whitney patří k nejfrekventovanějším horským túrám ve Spojených Státech ( )a proto se neobejdete bez speciálního povolení US Forest Service, které bezplatně vydá rangerská stanice v Lone Pine.

Nejsnadnější přístup na horu se nabízí z tzv. Whitney Portal, místa s nadmořskou výškou 2550 metrů, dvacet kilometrů vzdáleného od městečka Lone Pine na východní straně Sierry. Na jaře a na začátku léta k výstupu potřebujete cepíny a mačky, ale v období letních prázdnin se obejdete i bez speciálního vybavení.
Na cestu se kromě standardní turistické výbavy vyzbrojte baterkou čelovkou a dostatečnou zásobou pitné vody. V obchůdku ve Whitney Portal si nezapomeňte pronajmout speciální plastikový barel na uložení potravin, aby je v noci nevyčmuchali medvědi. Modlete se také, aby se vydačilo počasí.

Nadprůměrně fyzicky zdatný turista zvládne výstup na summit za den, většina z nás potřebuje dny dva: První odpoledne vás pro zahřátí čeká krátký a nenáročný výstup do kempu Outpost Camp. Cesta stoupající převážně zalesněnými pasážemi je dlouhá jen asi čtyři kilometry a noc v kempu je dostatečnou aklimatizací pro hlavní výstup druhý den.
Ten začněte dlouho před rozbřeskem, abyste se ještě za tmy vyšplhali nad hranici lesa. Poté, co minete nazelenalé Mirror Lake, se stezka značně zúží a konečně se trochu podobá pořádnému horskému výšlapu. Stromy mizí a před vámi se otevírají nádherné průhledy na tří a čtyřtisícové vrcholy Sierry Nevady. Po dalších pár hodinkách se ocitnete v kempu Trail Camp, kde vás zaručeně přepadne nedostatek kyslíku. Hlava vás ale bude bolet i z páchnoucí latríny se solárním panelem.

Trail Camp je po zbytek cesty vzhůru posledním místem, kde si můžete zajít na velkou, aniž byste se dolů museli vracet s exkrementy v igelitovém sáčku, protože takové opatření nařizuje správa národního parku, ve kterém se po celou dobu nacházíte.
Trochu si odpočiňte a naberte síly na poslední a samozřejmě nejnáročnější část výstupu. Nezhorší-li se během odpoledne počasí, zapíšete se v následujících hodinách do vrcholové knihy a dopřejete si nádherný výhled z výšky čtyř a půl kilometrů.

Během odpoledne snadno sestoupáte zpátky do základního kempu, sbalíte stan a večer už můžete pokračovat v cestě za dobrodružstvím třeba do Údolí smrti...

Po příjezdu do Lone Pine jsme si vyřídili povolení k treku na Rangerské stanici a nakoupili něco k jídlu. Ubytovali jsme se v kempu Lone Pine uprostřed polopouště s nádherným výhledem na Mt. Whitney, jelikož jsme si mysleli, že je kousek od Whitney Portal, kde se nastupuje na trek. Brzo ráno jsme vyrazili a bohužel jsme zjistili, že k Portalu je to ještě asi 4 km. Převýšení 500m na necelých dvou kilometrech v nadmořské výšce přes 3600m nám dalo všem pořádně zabrat nejenom proto, že jsme měli těžký batohy. Cesta nahoru mně trvala něco kolem 6,5 hodiny (byl jsem tam něco po 3 odpoledne). Dolů to bylo rychlejší a veselejší, trvalo to kolem 4 hodin. Stejně sem ale došel do kempu až s tmou a po cestě, když sem šel samotný dolů, mně moc do zpěvu nebylo. Normálně je převýšení 1870 metrů při délce jedné cesty 17.2 km. My jsme měli převýšení ještě asi o 250 m vyšší a cestu o již zmíněné 4 km delší.

http://jarekp.webpark.cz/usa/popiscesty3.htm

Radek píše:Trail Camp je po zbytek cesty vzhůru .....

A sakra, já tušil, že to bude do kopce ...

Od Radka

Mapka vzdáleností mezi městy a místy v U.S.

Mapka - obrázek JPG 880 KB